Tradiční bezkamerová animace Stevena Woloshena vyniká neobvyklou škálou sytých barev. Díky fluidním proměnám charakteristických hráčských symbolů a prvků se noříme do gamblerského opojení. Režiséra k tématu filmu motivovala vzpomínka na otce, který „se s láskou oddával hrám.“

Osvěžující film z ranku ukrajinské animace. Snímek Mykyty Lyskova, absolventa Kyjevské národní divadelní, filmové a televizní univerzity, je plný absurdních výjevů, jimiž autor interpretuje ukrajinskou současnost. Lyskov diváky nešetří a sází jeden černohumorný výjev za druhým, to vše dokresleno svébytným výtvarným viděním.

Abstraktní film kanadského experimentátora Stevena Woloshena byl vytvořen unikátní technikou vyškrabování přímo do filmového pásu. Film má být poctou životu i dílu umělce Jocka MacDonalda.

Místy klipovitý a místy humorný snímek Trapas! je jakousi mozaikou absurdních momentů spojených s různými komunikačními či sociálními neobratnostmi, které se přihodí během jednoho dne. Snímek sršící všemožnými nápady se vyznačuje dynamickou animací a příjemně stylizovanou kresbou.

Pohyb na obraze, který zobrazuje krutost bitvy, se zastaví ve ztvárnění mistrovského díla z 15. století – Bitvy u San Romana. Slavný obraz je dokonalou perspektivní studií, kde se prolíná jak plošný, tak hloubkový účinek. A toho využívá i film švýcarského mistra malované animace.

Koloběh početí, narození a dětství v experimentálním filmu kanadského autora Stevena Woloshena, který se specializuje na bezkamerovou animaci.

Výraz malá smrt, jež v moderním významu označuje specifický „pocit po dosažení orgasmu“, je v tomto filmu použit doslovně pro popis krátkého kómatu po předávkování heroinem. Tento anidok je vizuálním i verbálním monologem pomalu umírající osoby. Jaké to je umírat?

Název tohoto filmu mluví za vše. Skutečně v něm totiž budete svědky toho, jak se opeřencům všeho druhu odlamují nohy. Zní to příšerně? Je to příšerné! Co kdyby se ale něco takhle příšerného začalo dít i jiným tvorům? Či dokonce lidem?! Příšerně komický snímek původem holandského autora skvěle pracuje s diváckým očekáváním a opakovaným vtipem.

Film nesoucí se v mokumentárním duchu je kritikou společnosti 21. století, v níž stále přetrvává mnoho předsudků a netolerance vůči lidem jiného pohlaví, názoru či genderu. Autorka se zabývá otázkou, zda by se tyto problémy vyřešily, kdyby byli lidé vejcorodí. Stal by se pak člověk tolerantnější a vnímavější vůči svému okolí?

Kratičká, ovšem působivá experimentální animace, kterou vytvořily studentky Ateliéru animace na plzeňské Sutnarce, vznikla během tradičního školního plenéru. Inspirací jim byly nekonečně bohaté struktury kůry stromů v okolí Valdštejnské lodžie. Příhodně tak uplatnily techniku nefázované animace – animaci reálných fotek.