Malý chlapec Jiro se necítí vůbec dobře. Otec ho bere k doktorce na vyšetření, kde se dozvídá neuvěřitelnou informaci. Ve hře vlastně není žádná nemoc, nýbrž chlapcova identita. Ještě než se dozvědí výsledky DNA testů, snaží se otec s novou situací vyrovnat… a oba zažívají nezvyklé, až absurdní situace.

Klip mladého francouzského autora zachycuje rozhovor mezi dvěma přáteli, kteří spolu hrávali hudbu. Jeden z nich si prochází těžkým obdobím, náboženská krize mu převrátila pohled na svět. Druhý se mu snaží porozumět a najít způsob, jak se opět sblížit.

Na principu anidoku vizualizuje autorka sny o Donaldu Trumpovi, které během roku 2016 posbírala od lidí po celém světě. Naděje i obavy týkající se nového prezidenta se výrazně vtiskly do mysli i nevědomí respondentů a vyvolaly fantaskní snové motivy, jež se režisérce podařilo plynule propojit nejrůznějšími metamorfózami.

Svůj úspěch s filmem Dost autorka zopakovala o rok později, kdy si opět odnesla cenu za nejlepší studentský film Anifilmu. I v Dobrých úmyslech pozorujeme její svérázný humor a zálibu ve vyhrocených situacích. Hrdinka se poté, co zaviní vážnou nehodu, snaží napravit svou fatální chybu i následná neprozřetelná rozhodnutí.

Osmiletá Matilda vzpomíná na svou rodinu a její vzpomínky jsou ztvárněny jako surrealistické vize, ve kterých vystupuje její babička bývalá mořská panna, nažhavená matka a zmizelý otec, jehož zlomené srdce, vztek a žárlivost představuje nosorožec. Matildin život je zkrátka plný groteskních a bizarních postav bažících po lásce.

Naléhavý anidok ilustruje vyprávění mladé ženy, která se stala obětí domácího násilí. A i když ze vztahu utekla s dítětem v náručí, dostala se do situace ještě horší. Snímek zaujme jak výtvarným přístupem, tak originálním zpracováním zvukové stopy.

Film představuje vizi pochmurného města. Hlavní hrdina, Pan Pavouk je úředník pracující v obrovské kanceláři, dobrovolný otrok, člověk osamělý a ztracený v labyrintu ulic, chodeb a vlastní mysli nasáklé alkoholem. Avšak kdesi mnohem hlouběji, v místech, kde se rozum rozpadá a začínají sny, se otevírá nekonečný prostor, ve kterém září křehká síla…

O tom, že někdy jen setkání se svým vnitřním kačerem může být tím jediným funkčním impulsem ke změně, vypráví tento nápaditý snový film. Vyznačuje se rozvlněnou pestrobarevnou animací, jemně absurdním humorem a značnou mírou optimismu navzdory neutěšené výchozí životní situaci hlavního hrdiny.

Nezvykle atmosférický film Periferie je sondou do života opuštěného francouzského sídliště. To se postupně mění v jakousi městskou pustinu a mezi pozůstatky lidské přítomnosti se tu potulují smečky zdivočelých psů. Film reflektuje současnou neutěšenou situaci vylidněných francouzských sídlišť, chátrajících na okraji velkoměst.

Mystické sci-fi z velkoměsta, kde anonymní obyvatelé, s obličeji skrytými pod maskami, tráví většinu času na nekonečných eskalátorech. Jeden z nich je natolik zdeptán každodenní rutinou, že si masku nenasadí, a jediné, po čem touží, je vrátit se domů. Snímek s tísnivou atmosférou je znepokojivým obrazem nejisté budoucnosti.