Vítěz soutěže Český obzor, kategorie zakázkové dílo.Film vyrobený k šestistému výročí úmrtí Jana Žižky pro Husitské muzeum v Táboře vtipně a s nadhledem, aniž by přitom zkresloval historická fakta, zobrazuje životní dráhu této osobnosti i původ a kontext celého husitského hnutí. V podání Jana Míky se dějepisná látka stává zábavnou podívanou, která dětské publikum s lehkostí zasvětí do dané problematiky.
Potápěč a bubeník Franky z kapely Totální nasazení poprvé sáhne do strun kytary a pak už se od ní nedokáže odtrhnout. V další hře mu nedokážou zabránit ani dva trampové, ani stádo kousavých krav. Právě naopak! Možná i krávy jsou nečekaně muzikální stvoření! Lehkovážný videoklip kořeněný groteskními situacemi pobaví i dětské diváky a posluchače.
Zvedni zadek a tanči! Tak by se v kostce dalo shrnout poselství zářivě barevného klipu k roztančené písni kapely Dva, který natočil zkušený – nejen videoklipový – animátor Jaromír Plachý. Klip obsahující větší než malé množství zadků dozajista umocní sílu samotné písně a vy velmi pravděpodobně také pocítíte touhu tančit.
Dva zloději nechtějí krást, což se jejich zlému šéfovi vůbec nezamlouvá. A tak se musí dvojice nemotorných lupičů, kteří by si raději šli někam zatančit, vloupat do opuštěného domu. Tam ale narazí na gramofon a vypustí z něj zástupy duchů. V této muzikálové grotesce spojili síly tři studenti UTB a vytvořili tak společný absolventský film.
Film je inspirován autorčinými zážitky ze studijního pobytu v norském městě Volda. Popisuje společný výstup dvou hrdinů na místní kopec Rotsethornet. Pro zobrazení ospalé atmosféry norského městečka používá autorka klasickou animaci vyvedenou kvašem.
Záběr Chintis Lundgrenové přesáhl nedávno autorské a zakázkové filmy a režisérka se pustila do seriálu pro mladé publikum s názvem Manivald and the Absinthe Rabbits. Neopustila ale svůj smysl pro humor a pro výmluvnost němých zvířecích tváří. Tento krátký hudební klip, někomu možná asociující Log Jam Alexeje Alexejeva, je jednou z prvních „ochutnávek“ seriálu.
Film pracuje se spánkovou paralýzou a úzkostí a znázorňuje opakující se noční můru spojenou s konkrétní lokalitou – bytem, kde režisérka strávila prvních dvanáct let života. Díky kombinaci rotoskopie a starých rodinných fotek a videí mají diváci příležitost ponořit se do tohoto snu spolu s ní.
Asociativní studie, jejímž základem je ubíhající proud zdánlivě nesouvisejících fotografií, vznikla v rámci semestrální práce jako součást guerilla mappingu. Levé okno zachycuje výjevy ve městě, zatímco pravé výjevy v lesích. Je na divákovi, aby ve dvou rozdílných světech zachytil a nalezl podobné prvky a vazby.
Hlavní hrdina filmu dostane dopis od své přítelkyně z města Jonkio, ve kterém ho prosí, aby ji odtamtud dostal. Rozhodne se proto pro ni dojet, ale až po celém dni na cestě se dostane na místo, odkud může do města dojet vlakem.
